AIDAaura: 2. den – Den na moři, cvičný poplach a mořská nemoc

V 5 hodin ráno nás probudilo výrazné houpání, odevšad rány padajících volně položených předmětů a křik kdesi v jedné z okolních kajut. Že to bude na lodi houpat, jsem čekal, ale překvapilo mě, že prvních 4-5 hodin plavby bylo úplně klidných, až jsem se nad tím pozastavoval. Říkal jsem si: Aha, to jsou ty moderní stabilizátory, o kterých jsme četli na internetu. O to víc jsem pak byl v 5 hodin ráno překvapen. Nicméně podařilo se mi to úspěšně zaspat. Dokud jsem ležel, bylo vše relativně v pořádku. Problém nastal v okamžiku, kdy jsem se postavil a začal se oblékat.

Cesta do osmého patra na snídani byla natolik vyčerpávající, že již v šestce jsem velmi intenzivně myslel na všechny ty námořníky z dávných dob, kteří v zoufalství z mořské nemoci skákali přes palubu. Abych to shrnul, snídani jsem si přiliš neužil, na rozdíl od mé ženy, která s nadšením vítala každou novou vlnu. Cestou zpátky do kajuty jsem si na schodišti všimnul připravených úhledně urovnaných „blinkacích“ sáčků na každém mezipatře. Říkal jsem si, jak je možné, že jsem si jich tady nevšimnul už včera. Došel jsem k závěru, že takhle nějak funguje naše podvědomí: Proč bych si měl všímat v okamžicích pohody a klídku „blicích“ sáčků, že? Zato když moře ukáže svoji sílu, to pak „blicí“ sáčky působí na oči takřka magnetickou silou. V dalších dnech plavby nás již kapitán lodi o vývoji a změnách směru větru informoval, takže pak již člověk věděl, na čem je a kdy přibližně se dočká spásného (relativního) klidu.

 Po snídani jsem usoudil, že pokud se nebudu chtít s obsahem žaludku opět rychle rozloučit, bude pro mě nejbezpečnější horizontální poloha. Taky že jo. Dopolední idyly jsme si však příliš neužili. Po několika minutách nás vyrušil cvičný poplach s nácvikem evakuace. Takže rychle do záchranných vest, sbalit nejnezbytnější věci a poklusem na palubu 6. Odpoledne se udělalo hezky, takže mezičas mezi obědem a kaffestunden jsme strávili na palubě sluněním na lehátkách. Po kávičce jsme opět zalezli do kajuty a skoukli na notebooku Prázdniny Mr. Beena.

Překonávání onoho houpání na vlnách je pro lodního greenhorna neuvěřitelně vyčerpávající činnost, proto jsme většinu dne prožili v takovém poloopilém rozpoložení a nezmohli jsme se na nic jiného než posedávání či polehávání v kajutě nebo na společných prostorách lodi. Jako nejefektivnější zbraň proti paralyzujícím vlnám se paradoxně osvědčilo koukání do nich (těch vln). Podstatně hůř na tom byli naši kolegové nosorožci, pařící do rána na welcome party. Překonávat zároveň kocovinu a mořskou nemoc bych opravdu nechtěl. Z toho plyne poučení: První noc na moři nikdy nechlastat!

Během dne jsem si na pohyby doprovázející naši plavbu pomalu zvykl a večeři jsem si už docela užil – jakožto toho dne první v klidu pozřené a vcelku příjemně strávené jídlo. Již od prvního večera plavby běhá po lodi tým fotografů a fotí a fotí a fotí. Hotové fotografie jsou umisťovány a průběžně doplňovány v lodní fotogalerii, kde si je lze za 7,90 € / ks koupit. Při nácviku evakuace jsem trochu zasklil focení, takže jsme neodolali a pár kousků z cvičení a rovněž skupinové foto z nalodění jsme si koupili, čímž jsme naše rodinné fotoalbum rozšířili o snad nejdražší fotky v jeho historii. Inu, na lodi blaze, ale draze…

Při studování plánu lodi ještě doma na internetu jsme si všimli, že v osmém a devátém patře se nachází divadlo. Představa lodního divadla ve mně vyvolala úsměv, nevím proč, ale okamžitě mi to asociovalo představu dětského divadla v ZOO Praha. To jsem však zatím netušil, co představuje pojem kulturní vyžití v režii plavební společnosti AIDA. Téma dnešního večera byl swing, a tak jsme si řekli, že nemáme co ztratit a jen tak ze zvědavosti nakoukli dovnitř. Našim zrakům se naskytl zcela nečekaný pohled do rozlehlého moderního divadelního sálu, o jakém se majitelům našich pražských scén může snad jen zdát, a za nějž by se nestydělo ani to naše Národní. Po úvodním přivítacím proslovu kapitána lodi a představení celého palubního personálu následovala muzikálová produkce v takové profesionální kvalitě, na kterou ani u nás, v muzikály prošpikované Praze, stále ještě nejsme zvyklí. Hereckým, tanečním a pěveckým výkonům, choreografii, kostýmům, světlům, ozvučení, prostě nebylo co vytknout. Pro další dny máme jasno, co budeme dělat večer od 21:30, a asi nás neodradí ani činoherní program, který se bude odehrávat, jak jinak, než v němčině…

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s